Fidel Castro

Fidel Castro se narodil 13. srpna 1927 v Mayari (malá provincie Oriente nacházející se na území Kuby). Fidel Castro vyrůstal v rodině plantážníka. V té době tvořily Kubu obrovité plantáže, kde se pěstoval zejména ve světě proslavený tabák. Fidel Castro na sobe pracoval a roku 1976 se stal předsedou vlády a předsedou státní rady Kuby (sám si spojil tyto dvě funkce v jednu).

Fidel Castro úspěšně dokončil střední školu v Havaně. Roku 1945-50 se Fidel Castro pustil do studií práv na Havanské univerzitě. Za svých studentských let se Fidel Castro aktivně zapojoval do studentských hnutí, které směřovaly proti protivládní demonstraci. Svým způsobem to byl mladý a zapálený rebel, který se dokázal jednoduše pro něco nadchnout, a pak k tomu ostatní strhnout.

Mládí Fidela Castra

Jakmile Fidel Castro vystudoval střední školu, pustil se do advokacie. Ta jej ale příliš nenadchla, a tak na ní velice brzy zanevře a vstoupí do reformistické strany, jež se nazývá Ortodoxo. Nejen jako správný reformátor, ale také jako člověk, který si jde za svou budoucností, sledoval Fidel Castro svůj cíl – získat křeslo v kubánském kongresu. Tento jeho manévr mu ale přetrhl F. Batistuta, který převratem v republice svrhl vládu, zrušil ústavu a z toho důvodu se Fideluv sen o křeslo rozplynul vniveč.

Fidel Castro mu to nezapomene. Plánuje, spřádá a organizuje, až se nakonec 26. července 1953 v čele malé skupiny 106 revolucionářů vydá proti vojenským kasárnám v Moncada v Santiagu de Cuba, aby svrhl Batistutovu vládu. Fidel Castro se v tomto ohledu trochu přepočítal. Podcenil svého soupeře, navíc jeho akce nebyla příliš dokonale vymyšlená, a tak skončila fiaskem. Fidel Castro přijde o většinu svých spolubojovníků, sám Fidel je odsouzen na 15 let vězení.

Ve vězení si ale Fidel Castro nepobyl příliš dlouho. Roku 1954 byl Batistuta donucen k celonárodní amnestii. Na světlo světa se dostal i Fidel Castro, který odešel do Mexika, aby naplánoval další vzpouru, která by tentokrát vyšla. Cílem bylo vytvořit revoluční armádu, jež by podnikla povstání s názvem „26. července“ na upamatování jeho prvního nezdařeného pokusu na kasárny Moncada.

O dva roky později, 2. prosince roku 1956, se Fidel Castro společně se svým bratrem Che Guevarou vylodil na pobřeží Oriente, kde se narodili a vyrůstali. Fidel Castro v čele skupiny dvaaosmdesáti mužů je ale odhalen a většina povstalců je uvězněna.

Fidel Castro se svými nejbližšími uniká a ukryjí se do hor Sierra Maestra, kde ale nesloží ruce do klína. Pod vedením Fidela Castra se začíná rozmáhat síť partyzánských akcí, obrovská propaganda má nalákat obyvatelstvo nižších vrstev – rolníci a střední třída – aby se k nim přidali a podpořili je tak v jejich věci. To se jim daří, a tak Fidelovo hnutí „26. července“ má stále více členů a příznivců.

Konečně ten osudný den přišel. 1. ledna roku 1959 vypuklo celonárodní povstání v čele s Fidélem Castrem. Batistuta je nucen opustit Kubu. Jeho novým domovem se stává Španělsko. 2. ledna (tj. o den později) vstupuje Fidel Castro se svými oddíly do hlavního města Kuby (Havana), obsazuje jej a sám se jmenuje do úřadu kubánského premiéra.

Revoluce Fidela Castra

Fidel Castro sliboval, zaručoval, uplácel… nic z toho, co slíbil lidem se neuskutečnilo. Nevytvořil četnou vládu. Fidel Castro si vytvořil všechno pro sebe a už nezbylo místo pro potřeby ostatních. Sliboval svobodu tisku a respektování práv jednotlivce na soukromý majetek (to je dáno kubánskou ústavou z roku 1940). Navíc nechal Fidel Castro po svém nástupu moci v Kubě veřejně popravit více jak tisíc Batistutových přívrženců a ostatních, kteří se přidávali k socialistickým principům, které sám neuznával.

Možná to bylo jeho myšlením, možná přesvědčením, možná zvláštním vykládáním svých slibů, ale faktem zůstává, že zkonfiskoval veškerý americký majetek v hodnotě více jak jedné miliardy amerických dolarů (v té doby neuvěřitelná suma) a zároveň odsuzuje americký způsob vlády. Spojené státy si samozřejmě Fidelovy manýry nenechají líbit, a tak 31. ledna roku 1961 přeruší veškeré diplomatické styky (i když režim Fidela Castro v roce 1959 uznali).

Fidel Castro se také otevřeně přiznal koncem téhož roku, že odsuzuje socialismus a patří celým svým srdcem k marxistům. Jeho původní socialistická revoluce se tedy změnila na komunistickou. Fidel Castro začne paktovat se Sovětským svazem a Čínou, od kterých získává hospodářskou a vojenskou pomoc.

Vláda nad Kubou je pojištěna, ale svoji moc si Fidel Castro ještě více pojistil 17. dubna 1961, kdy připravil Američanům porážku v Zátoce sviní. Po svém vítězství prohlásí Fidel Castro Kubu za socialistickou republiku. Roku 1962 však Fidel zažije i trpkost porážky. To, když Američané donutí Sovětský svaz, aby stáhli z Kuby rakety. Tento incident byl na Kubě později nazván jako kubánská krize.

Fidel Castro a 60. léta

V tomto období se Fidel Castro, stojící od roku 1965 v čele Komunistické stran, kterou založil v Kubě, snažil o expanzi svých politických idejí za hranice jeho domoviny – Kuby. Pokouší se také o vedoucí úlohu v Hnutí nezúčastněných – jeho první pokus ztroskotal v Bolívii v roce 1967. ve stejném roce zemřel i Castrův bratr Che Guevara. Fidel Castro je v těchto letech doslova na rozervání. Angažuje se do tolika podniků, že na to skoro ani nestačí.

V 70. letech se rozšířila marxistická povstání v Africe, Mosambiku a Angole. Kubánští vojáci, vyzbrojení, podporovaní a zásobování Sovětským svazem a hnáni Fidelem Castrem se vrhají do bojů, o kterých ani sami nejsou přesvědčeni. Poslouchají slepě svého vůdce – Fidela Castra. Roku 1971 byl Fidelu Castrovi udělen čestný doktorát Univerzity Karlovy. Kde jinde než v Praze.

Kuba, Fidel Castro a ekonomika

Od té doby co nastoupil Fidel Castro k moci ekonomika upadala hrozivým tempem. Všechny jeho „reformy“ vedly jenom k rozsáhlejšímu poškození ekonomického systému, který tu panoval před ním. Státní a kolektivní vlastnictví, totální centralismus ekonomiky, zákaz podnikání… všechny aspekty hovořící proti rozvoji ekonomiky, ale na to se Fidel Castro neohlížel. Chtěl si vybudovat stát podle sebe, pro své potřeby a toto mu plně vyhovovalo. Co na tom, že Kuba šla do úpadku, že ji to skoro zruinovalo. On byl vůdcem. On je Fidel Castro. Ekonomika se dostala do zuboženějšího stavu ještě po blokádě ze strany Američanů. Prohloubila se na počátku 90. let, kdy se rozpadl hlavní kubánský dodavatel – velký Sovětský svaz a celý východní blok.

Moderní doba také nepřinesla Kubě nic dobrého. Dalo by se říci, že Kuba prožívá své nejtěžší období. Ekonomika se rozplynula vniveč, nespokojenost roste, izolace od ostatního světa je čím dál silnější. Fidel Castro je stále u moci, Fidélův ve světě již ojedinělý komunistický režim je stále ve hře, opozice je krutě potírána. Jak tohle všechno dopadne? Jak dlouho ještě zůstane Fidel Castro u moci? Co se stane s Kubou? To jsou otázky, na které asi neexistuje jednoznačná odpověď.